Cenzura vína

Zdá se, že současná francouzská vláda se pomátla a dělá všechno proto, aby zařízla výkladní skříň svého hospodářství a část své národní identity, vinaře. Možná jste nedávno zaznamenali plán zvýšit zdanění vín, nyní se online svět baví návrhem nové politiky, která by měla omezit konzumaci alkoholu u mladistvých. V rámci připraveného materiálu se totiž objevuje pasáž, která doporučuje zakázat propagaci vín na internetu, a to včetně blogů nebo diskuzí na sociálních sítích. Tedy nápad, který by se dal ještě čekat z internetově cenzurované Číny, ale z centra vinařského světa?

Šokem byl pro francouzské vinaře už nedávný návrh senátora Yvese Daudignyho, který přišel s návrhem vyššího zdanění vína, konkrétně na 0,30 – 0,60 euro za lahev, místo dosavadních 0,04 euro. Víno přitom ve Francii tvoří necelých 60 % spotřeby všech alkoholických nápojů. Zástupci vinařské branže samozřejmě označili tento návrh jako nerozumný, konkrétně v souvislosti s dlouhodobým trendem, kdy ve Francii klesá spotřeba vína a vinaři se musí o to víc otáčet, aby své výrobky prodali. Na klesající spotřebě má přitom velký podíl zejména mladá generace Francouzů, která před vínem upřednostňuje konzumaci jiných nápojů. Oproti tomu mocné protialkoholové lobby vidí alkoholismus mladistvých ve Francii jako velký problém a chce si proto posvítit na prezentaci vín na internetu. Francie má velmi přísná pravidla na propagaci alkoholu, od roku 1991 nesmí být alkohol (stejně jako cigarety) propagován v televizní reklamě. Zákon tehdy prosadil ministr zdravotnictví Claude Levin. Od té doby se příliš konzumaci alkoholu nepodařilo prosadit a současná vláda proto připravuje politiku boje proti závislostem pro příštích pět let. Důvod je jasný., podle studie WHO z roku 2010 patří Francouzi v pití alkoholu v Evropě ke špičce, konkrétně na čtvrté místo. Většími pijáky jsou pouze Estonci, Češi a Irové. Ročně prý zemře na následky konzumace alkoholu 45 000 obyvatel země galského kohouta. Alkohol je také velkým problémem za volantem. Konzumace alkoholu před jízdou byla příčinou třetiny úmrtí na francouzských silnicích (u nás to bylo v roce 2011 celkem 89 mrtvých, tedy 13 %). S ohledem na poměrně děsivé statistiky se snažila před nedávnem vláda prosadit povinnost všech řidičů vozit u sebe v autě tester na alkohol. Toto opatření nakonec neprošlo. Celkem logicky se ovšem hledají jiné cesty, jak negativní dopady pití alkoholu ve Francii omezit. Ne všechna navrhovaná opatření ovšem dávají smysl.

Umlčet web

V již zmíněném materiálu, který by měl omezit negativní dopady závislostí (studie nese název ‘Les Dommages Liés Aux Addictions et les Strategies Validées pour Reduire Ces Dommages’) se objevila pasáž, která vyvolala celkem velké pozdvižení na blozích a sociálních sítích. Konkrétně se jedná o zvažovaný zákaz propagace alkoholu na internetu a sociálních sítích. Víno samozřejmě nevyjímaje. Autor materiálu, profesor Michel Reynaud uvedl: „Musíme formálně zajistit, aby jakákoliv média nemohla cílit reklamou na alkohol směrem k mladým lidem, či být potenciálně viděna touto věkovou skupinou.“ Co se týká povolené prezentace vín, výjimku by získaly internetové stránky vinařství, obchodníků s víny nebo turistické portály. Blogeři či nadšenci, kteří se dělí o své zážitky s víny na sociálních sítích, by tak ostrouhali. Profesor Reynaud v materiálu zmiňuje výsledky jisté studie, podle které mají mladí lidé ve věku 12 – 17 let třikrát vyšší sklon k pití alkoholu, právě pokud mají přístup na internet, používají sociální sítě či chytré telefony. Dost dobře si nedokážu podobnou cenzuru nebo případné trestání ilegálních blogerů představit. Tím spíš, že by k němu mělo docházet ve Francii, kde víno ani tak není alkoholickým nápojem, jako spíš nedílnou součástí historie a identity tohoto národa. Však také dnes vinařský průmysl ve Francii zaměstnává přímo či nepřímo půl milionu lidí a přispívá 7,6 miliardami do státního hospodářství. Čísla úctyhodná, ale do zlatých časů, kdy Francouzi konzumovali 160 litrů vína na osobu ročně (1965), má současnost daleko. Dnes Francouz v průměru nevypije „ani“ 60 litrů. Zatímco v roce 1980 konzumovala hned polovina dospělých Francouzů víno na denní bázi, dnes se k podobné pravidelnosti hlásí jen 17 %. Ve stejném období se navíc zdvojnásobilo množství těch, kteří víno nepijí vůbec, konkrétně na 38 %. Dochází k výrazné proměně statusu vína mezi jednotlivými generacemi Francouzů. Zatímco dnešní šedesátníci či sedmdesátníci vyrůstali se sklenkou v ruce a víno se v jejich životě objevovalo na stole na denní bázi, čtyřicátníci či padesátníci již víno vnímají více jako požitek pro zvláštní příležitost. Nepijí víno sice tak často, ale zase se nebojí do něj více investovat. Dnešní mladá generace se pak k vínu často dostává až po 20. narozeninách a vinaři se musí o to víc snažit, aby tuto skupinu oslovili a přesvědčili, že víno je ta správná volba v konkurenci dalších alkoholických či nealkoholických nápojů. Obliba piva a dalších alternativ k vínu totiž ve Francii stoupá a proto klesající čísla o spotřebě vín neznamenají klesající popularitu alkoholu.Každopádně právě možnost oslovit mladé spotřebitele bude pro francouzské vinaře stále důležitější. Není divu, že se mezi vinaři uvedený návrh omezení propagace, ale zejména nezávislé diskuze o vínech na internetu nesetkal s pochopením. Na internetu proto celkem rychle vnikla petice s názvem „Ne Touche Pas A Mon Vigneron“. Jejím cílem je vyjednat výjimky pro víno oproti ostatnímu alkoholu. Výzva mimo jiné připomíná, že víno je druhým nejdůležitějším exportním artiklem Francie a tvůrcem mnoha pracovních míst.

Necelé procento

Ať už bude nová politika ohledně propagace alkoholu prosazena či ne, je patrné, že protialkoholová lobby začíná nabírat ve Francii, potažmo v Evropě, na síle. Jestli se dá ještě pochopit tažení ruských státních představitelů proti národnímu nápoji, vodce, tak v případě vína a Francie nezbývá než zakroutit hlavou. Snad se nedočkáme situace podobné té v USA, kde bojovníci proti alkoholu dusí vinaře omezeními na prodej vín přes internet nebo četnými zákazy distribuce vín zásilkovým prodejem. Nedej bože, aby se k lahvi vína dostal nějaký nezletilý.Upřímně nechápu celou logiku plánovaného opatření. Tím, že se o vínech nebude smět psát na internetu, by měla klesnout jejich konzumace? Nebude účinek přímo opačný, tedy zakázaného chleba největší krajíc? Já osobně bych ještě pro jistotu zakázal smartphony, imperialistické tablety a jiná zařízení pro přístup k hříšnému internetu. Celou záležitost bych pro jistotu konzultoval s čínskými soudruhy, kteří mají v cenzuře a propagandě jedinečné know-how. Ale nenašlo by se nějaké smysluplnější a jednodušší řešení, třeba zpřísnit tresty za prodej alkoholu mladistvým? Když bych byl já blogerem ve Francii, tak by mne možný zákaz mého blogu více než nakrknul. Přesná demografická čísla o čtenářích Podkorkem.net sice nemám, ale troufnu si říci, že teenagerů, které bych mohl konvertovat k pití alkoholu, mezi nimi příliš nebude. Pokud se podívám například na statistiky facebookového profilu tohoto blogu, tak tam činí věková skupina 13 – 17 let celých

0,8 %

z 1023 fanoušků! Kolik z nich je těžkých alkoholiků raději nevědět. Každopádně by si to tu asi zasloužilo preventivně zrušit. Případně to stopnu raději sám, začínám mít černé svědomí z neblahého formování dnešní mládeže a oni by mi to také mohli tam nahoře pěkně sečíst….Před několika měsíci byl mediálně celkem propírán nový francouzský zákon týkající se vysokého zdanění bohatých. Po jeho schválení nastal exodus části nejbohatších Francouzů, včetně mediálně vděčného úprku Gérarda Depardieua do náruče velkého Vladimíra Putina. Dočkáme se v budoucnu také útěku francouzských vinařů? Tím, jak se francouzská vláda snaží v poslední době vinaře „podporovat“, se to nedá zcela vyloučit.Zaplať pánbůh, že žijeme v zemi, kde řádí viróza, po dvou panácích se dávají mediální prohlášení. V zemi, kde je veřejnost ke konzumaci alkoholu nadmíru tolerantní a kde máme ještě živé vzpomínky na „pozitivní“ dopady cenzury. Jako člověk, který na internetu a sociálních sítích propaguje střídmou konzumaci alkoholu (myšleno vína), tak mám zatím spánek klidný.