Minulý týden proběhla ve Viničním altánu degustace Lobkowicz vinařství Mělník. Po dvou letech navíc na Gröbovku zavítala sama majitelka vinařství paní Bettina Lobkowicz. Využil jsem této příležitosti a domluvil si před začátkem ochutnávky krátký rozhovor. Jak Bettina Lobkowicz sama v rozhovoru uvedla, poslední roky nebyly z pohledu kvality hroznů a následných vín úplně ideální, letošní rok tak s úlevou zařadila mezi nejlepší po roce 2000.
Na vína z produkce vinařství jsem byl relativně hodně zvědav, protože jsme se vzájemně poslední roky více méně míjeli. Po delší době to tak pro mne byla možnost ochutnat ucelenější nabídku vín. Z desítky vzorků mne nakonec asi nejvíce oslovily oba sekty – tedy Sekt Bettina Lobkowicz z Ryzlinku rýnského i sekt tvořený kombinací burgundských odrůd. Z bílých pak ještě příjemný meruňkovo lipový Ryzlink rýnský Selection 2014 a z červených pak zráním v dubových sudech zakulacený Pinot noir Selection, barrique 2013. Bettina Lobkowicz svá vína trefně označila slovem „slušná.“ Opravdu vína působí čistě, bez nějakých příkras, v některých případech pak jakoby trochu obnaženě i se svými nedokonalostmi. Na druhou stranu jsou vína férově naceněna od 100 Kč po slušných 250 Kč za „burgundské“ bubliny. Musím říci, že jsem minulé úterý opouštěl Viniční altán trochu s rozporuplnými pocity, zda nezůstává potenciál historických mělnických vinic, potažmo tradičního zámeckého vinařství trochu nevyužit. Ale uvidíme, co budoucnost přinese, třeba bude vydařený ročník 2015 příslibem lepších zítřků… Více již v následujícícm rozhovoru.
Jaké byly začátky ve vinařství na Mělníku?
Musím říci, že jsem vždy měla ráda víno a můj vztah k tomuto nápoji byl vždy blízký i díky tomu, že můj strýc vlastní vinařství ve Švýcarsku. Na začátku 90. let se nám podařilo zprivatizovat státní statek a tak jsem svého strýce nečekaně napodobila. Nebyl čas, přemýšlet o tom, zda vinařství chceme zachovat či ne. Ani na okamžik jsem nepřemýšlela o tom, že bychom například vinařství neprovozovali…
Nemáte ale vinařské vzdělání, pomáhal Vám v začátku někdo?
Ze začátku jsme ve vinařství měli francouzskou sklepmistryni. Od té jsem se ohledně výroby vína velmi mnoho naučila.
Co tedy bylo nejtěžší v úplném začátku?
Nejtěžší bylo začít řídit 75 lidí, kteří v té době ve vinařství pracovali. Jen ve sklepě bylo 16 lidí, představte si to. Pamatuji si diskuze se sklepmistrem o tom, jestli na lahvování opravdu potřebujeme všech 16 lidí, zda to není příliš. Jen pro srovnání, dnes vína lahvujeme ve třech lidech. Vinařství se tak zásadně muselo změnit, postupně jsme se z 75 lidí posunuli na 17 zaměstnanců.
Předpokládám, že změnou prošlo i vybavení vinařství…
Hodně jsme museli investovat v roce 2002, kdy nás postihly velké záplavy. Tehdejší komplex vinařství byl zaplaven a my jsme se rozhodli do něj už nevrátit. Jeho parametry totiž neodpovídaly nárokům na moderní vinařský provoz. Zpracování hroznů bylo ohromně komplikované, například co se vzdáleností pro přemisťování hroznů týče. Investovali jsme samozřejmě do vybavení sklepa a také do vinic.
Máte přes 50 hektarů vinic, jaké v nich dominují odrůdy?
Máme celkem 80 hektarů vinic, ale vysazených máme aktuálně 52 hektarů. V 90. letech jsme obměnili složení vinic ve smyslu posílení burgundských odrůd. Vysazovali jsme Pinot noir, můj oblíbený Pinot Blanc, Chardonnay a také Pinot Gris. Toto složení vinic máme zejména s ohledem na tradici, burgundské odrůdy na Mělníku historicky byly. Například na viniční trati Trojslava vždy bylo vysazené Rulandské modré, alespoň podle starých etiket, tak jsme ho tam opět vysadili.
Plánujete nějaké změny ve vinicích?
Do budoucna další změny ve vinicích nevylučuji, není možné zachovávat konstantí stav. U nás posledních šest až sedm let nebylo příliš optimálních, co se týká podmínek pro kvalitní vyzrávání hroznů. Zatímco 90. léta nás naplnila optimismem a věřili jsme, že se snad začíná projevovat i to diskutované globální oteplování, poslední roky byly podmínky spíše problematické. Trochu jsme zapomněli, že to může být i jinak. Naše vinice velmi často negativně ovlivňují mrazy, a proto na některá místa potřebujeme hodně rezistentní odrůdy.
Takže třeba nějací novošlechtěnci?
Po zkušenostech, které máme, bych osobně už některé odrůdy nesázela, jako například Zweigeltrebe. Novošlechtěnce ale příliš neplánujeme vysazovat, jsme tradiční vinařství a burgundské odrůdy pro nás budou dominantní i do budoucna.
Máte nějaký oblíbený vinařský region, kam třeba jezdíte čerpat inspiraci?
Regionů mám oblíbených mnoho, v každém z nich lze načerpat nějakou inspiraci. Je důležité diskutovat, vyměňovat si zkušenosti, ale každý region je specifický, takže přímo nelze věci ze zahraničí aplikovat u nás. Líbí se mi například v portugalském regionu Douro, uvažovala jsem dokonce nedávno o koupi jednoho místního vinařství.
A jak to dopadlo?
Nakonec jsem si to rozmyslela, protože vinařství by vyžadovalo spoustu energie a investic, aby se dostalo na úroveň, kterou bych očekávala. V současnosti vinařství produkuje pouze hrozny pro portská vína. Občas myšlenky na nový vinařský projekt mám. Kdysi jsem přemýšlela s kamarádem, že bychom koupili vinice v Mendoze. Že bych byla tady v létě a kolem prvního prosince jela do Argentiny.
Pojďme zpět na Mělník, jak byste charakterizovala vína z Vašeho vinařství?
V první řadě se snažíme o slušná vína. Snažíme se pracovat s tím, co máme a dělat z toho pěkná vína. Děláme přímá vína, nechceme nějak příliš zasahovat a produkovat vína nad možnosti suroviny. Letos byly podmínky například velmi dobré vína budou povedená.
Takže o mnoho lepší než v loňském roce?
V loňském roce jsme měli jako další vinaři problémy, ale furt to byl lepší rok než ty předtím. Asi jsme na tu nepřízeň už byli připraveni. To rok 2015 byl velmi dobrý, jak co se týká kvantity, tak kvality hroznů. Já jsem zatím opatrná hodnotit ročník komplexně. Uvidíme, jestli ta vína budou dlouhověká. Teď jsou pěkná, ale nemají dostatek kyselin, takže by nemusela dlouhodobě zrát. Přes drobnější komplikace u Rulandského modrého, které způsobil mráz z 25. října jsem velmi spokojená. Letošní rok se kvalitou vyrovná mimořádným rokům 2003 a 2006.
Specialitou Vašeho vinařství jsou i sekty. Vnímáte současný trend, kdy se na výrobu sektů vrhá stále více tuzemských vinařů?
My nenásledujeme žádné trendy. Vlastně jsme nejstarší producent sektů v Čechách. Sekty na Mělníku děláme už od roku 1896. V roce 1892 starý kníže Lobkowicz poslal sklepmistra do Champagne, aby se naučil dělat sekty. Byl tam dva roky a v roce 1896 vyrobil první šumivé víno Chateau Mělník. V první republice se mělnické sekty staly velmi populární, až do začátku války. S nástupem Bohemky pak mělnické sekty ztratily svou pozici a státní statek jejich produkci postupně omezil. Dnes navazujeme na historický odkaz a sekty děláme dál. Ale konkurence je čím dál více a Bohemka to řekněme si dělá dobře. Mají široké portfolio a velké objemy.
Jaké odrůdy pro výrobu sektů používáte?
Kvůli sektum jsem v roce 1994 vlastně vysazovala Chardonnay. Chtěli jsme mít klasické složení odrůd typické pro Champagne. Sekty máme v nabídce tři. Jeden z Ryzlinku rýnského, dále pak burgundské cuvée (Pinot Noir, Pinot Blanc, Chardonnay a trochu Pinot Gris) a Blanc de noir, tedy víno pouze z Pinotu Noir.
Máte nějaké opravdu staré sekty v archivu vinařství?
Archiv bohužel nemáme, protože nám všechny lahve z archivu vzaly několikeré záplavy.
V letošním roce se hodně mluvilo o podvodech s víny. Hodně cestujete, jak vlastně vnímáte tuzemské prostředí pro výrobu vín?
Já si myslím, že zákazník není blbý. I když konzument není velký odborník, tak pozná rozdíl mezi poctivým vínem a nějakou napodobeninou. Dlouhodobě určitě nebudou mít podvodníci na trhu úspěch. I mezinárodní konkurence je obrovská a vyvolává tlak na tuzemské vinaře. Ti musejí lahvovat kvalitní a zajímavá vína. A pokud si někdo myslí, že si může dovolit klamat zákazníka, tak je to dost krátkodobá strategie.
