2020: Moravská vinná odyssea

Květen, 19.05.2014 08:09

Představte si, že na půdě dědečkova domu objevíte zaprášenou plachtu a pod ní funkční stroj času. Máte tedy možnost nahlédnout do nedaleké budoucnosti a přesunout se třeba do roku 2020. Jste o šest let starší než dnes, vínu jste propadli jako nikdy dříve. Stojíte před regálem jednoho ze supermarketů či ve své oblíbené vinotéce a zíráte na sekci českých a moravských vín. Co asi před sebou vidíte, jak se nabídka vín liší od té dnešní?

Nebojte se, nebudu předstírat vizionářské schopnosti, ani věštit zvinných usazenin na dně riedlovky. Jen jsem si dal práci a podíval se do statistik Ministerstva zemědělství, které každoročně zveřejňuje situační zprávu tuzemského vinařského sektoru. Pokud se některé údaje vloží do časové osy, nabízí zajímavé trendy a vývojové křivky. Příkladem budiž data o nové výsadbě zpohledu odrůd révy vinné. Třeba ze srovnání údajů za roky 2004–2008 a 2009-2012 jsou patrné některé překvapivé změny voblíbenosti odrůd. A to, co aktuálně vinaři vysazují ve svých vinicích, si budeme vychutnávat vtekuté podobě za pár let, třeba vroce 2020. Prakticky jedinou stálicí je Pálava, která je vobou čtyřletkách jednoznačně nejvíce vysazovanou odrůdou. Pokud tomu tak bude i nadále, snad se dočkáme toho, že vtuzemských vinotékách bude vdostatečné míře konečně kdostání Pálava zMoravy. Narážím tím na dobře známou skutečnost ohledně častého falšování Pálavy. Stále totiž máme této odrůdy ve vinohradech tak málo, že prostě není možné, aby se vkaždé druhé vinotéce stáčela do PET lahví. Mezi lety 2005 a 2012 každopádně vinaři vtuzemsku vysadili 217 hektarů Pálavy, zcelkových 1346 hektarů nově vysazených vinic (Pálava tak tvoří 16 %). Suma sumárum je přitom k31. prosinci 2012 její zastoupení vČeské republice stále jen 312 hektarů. Je tedy jasné, po jaké odrůdě vinaři nejčastěji sahají, pokud shání sazenice pro výsadbu a logicky tak lze odvodit, se kterou odrůdou se budeme vblízké budoucnosti stále intenzivněji potkávat při našich nákupech. Nejsou přitom zatím patrné žádné náznaky přesycení Pálavou, ať už vinařského či spotřebitelského. Naopak, pokud se Svazu vinařů ve spolupráci se státními kontrolními institucemi podaří omezit nelegální dovozy a podvody svínem, po tuzemské Pálavě ještě více stoupne poptávka. Jaké další bílé odrůdy vévodí výsadbám zlet 2009-2012? Za Pálavou jsou světším odstupem seřazeny Rulandské šedé a Sauvignon, tedy odrůdy, které posilují své celkové zastoupení vtuzemských vinicích. Aktuálně mají 842 respektive 922 hektarů, zvíce než 17000 vysazených hektarů v ČR. Není to zas takové překvapení, Rulandské šedé prostě vtuzemsku frčí, svým často líbivým projevem dokáže oslovit širokou skupinu konzumentů vín. Sauvignon je vysloveně mezinárodní hit, jehož popularita a výsadba roste nejen u nás, ale celosvětově. Nedávno jsem viděl žebříček nejvíce vysazovaných odrůd, kde s110000 hektary obsadil Sauvignon 8. místo. Mezi další odrůdy budoucnosti patří Hibernal nebo Chardonnay, svou pozici si i vdalších letech určitě udrží Ryzlink vlašský.Překvapení a radost je pro mě výsadba Veltlínského zeleného. Odrůda, která má aktuálně vtuzemsku nevětší zastoupení sice i nadále ztrácí svou celkovou plochu ve vinicích, ale údaje o nových výsadbách zposledních let by mohly být předzvěstí lepších zítřků. Jestli vletech 2005-2008 bylo na tuzemských vinicích nově vysazeno 5 hektarů Veltlínu, vletech 2009-2012 to bylo 71 hektarů (stejně jako Chardonnay!). Prostě najdou se vinaři, kteří jsou si vědomi kvalit této odrůdy a kteří ji i nadále chtějí mít ve svých vinicích. Kdo zatím beznadějně vyklízí své pozice je naopak Müller-Thurgau. Aktuálně druhá nejvíce vysazená odrůda vtuzemsku vnových výsadbách znedávné doby stačí jen na 11. místo. Její zastoupení padá i vsousedním Rakousku, za posledních 10 let ze 7 % vinic na 5 %. U nás se může spolehnout na zařazení do seznamu odrůd povolených pro výrobu oblíbených Svatomartinských vín, ale dalšímu poklesu se nevyhne. Rakouský osud je dost pravděpodobný.

Růžová budoucnost?

Pokud podstoupíme návrat do budoucnosti a opět se ocitneme před regálem svíny, začíná se nám trochu vyjasňovat obrázek, který máme před očima. Jak to bude vypadat vsekci červených? I tady nabízí dostupné statistiky zajímavé trendy vpopularitě jednotlivých odrůd. Pokud novým výsadbám vletech 2005-2008 dominoval Modrý Portugal a Zweigeltrebe, tak vletech 2009-2012 to jsou Pinot noir a Dornfelder. Do budoucna je určitě potřeba počítat s větším zastoupením oblíbených mezinárodních odrůd jako Merlot nebo Cabernet Sauvignon, jejichž jména pijáci vín na etiketách lahví vidí velmi rádi a nebojí se vjejich případě sáhnout i hlouběji do kapsy. Celkově bude regál českých a moravských červených vín patrně o něco menší než dnes.Důvodem není ani tak klesající podíl modrých hroznů ve vinicích, ale jejich stále častější použití na výrobu růžových vín. Jestli ještě v roce 2003 vinaři nalahvovali v Čechách a na Moravě jen nějakých 11000 litrů rosé, v roce 2008 už to bylo 1,3 milionů litrů a v roce 2012 pak 2,5 milionu litrů. Růžová tsunami konzumuje čím dál tím víc modrých hroznů. Pokud budeme předpokládat, že není větší množství vinařů, kteří by růžová dělali smícháním bílých a červených, tak logicky modré hrozny někde chybět musí. Kromě růžových bych si vsadil i na sekty. O sektech vinaři často hovoří jako o vysoké škole výroby vín a jelikož roste um, praxe, zkušenosti a ostatně i dostupné prostředky, je moravských sektů stále více. Navíc se jedná o segment, kde je určitě prostor pro alternativu kprofláknutým bohémkám. Když už je dnešní téma tak trochu sci-fi, nelze opomenout Erilon, Acolon, Savilon nebo Tristar. Ne, tohle není zápisek zhvězdného deníku, jsme stále na Moravě, konkrétně ve Státní odrůdové knize. Ta obsahuje poměrně pěknou řádku odrůd, jejichž počet navíc mezi lety 2008 a 2012 nabobtnal o dalších 12 položek. Názvy některých nových odrůd jsou ty divně znějící výrazy na začátku odstavce. Upřímně budou to mít těžké, obsadit pozice zavedených odrůdových značek, ale vomezeném množství je potřeba sněkterými počítat. Třeba takové odrůdy Solaris bylo mezi lety 2009-2012 vysazeno 12 hektarů a odrůdy Johanniter 11 hektarů. I zkušenější vínoznalci prostě budou občas u regálu svíny kroutit hlavou a přemýšlet, co že to mají za víno před sebou.Na moravských vinicích dochází kpostupnému přeskupování sil. Asi není náhodou, že právě nedávné roky 2011 a 2012 se staly od vstupu do EU nejplodnějšími, co se týká nové výsadby. Víno je vtuzemsku stále větší business a je potřeba zachytit spotřebitelské trendy. Ale není to samozřejmě jen o odrůdách. Věřím, že Morava bude se zpožděním kopírovat některé mezinárodní trendy, jako například opětovný příklon kpřírodě, používání organických či biodynamických postupů ve vinohradech, minimum intervencí ve sklepě. Nejsem za každou cenu vyznavač ortodoxních řešení, ale je pravda, že u moravských vín poměrně často postrádám lokální autenticitu či specifičnost. Stále jako by převládala určitá šablonovitost, uniformita a hra na jistotu. Kvůli dnešnímu příspěvku asi budu muset psát blog minimálně až do roku 2020. Rád se totiž za šest let ohlédnu zpět a se sklenkou vruce si otestuji, jak hodně či málo jsem se ve svých vizích spletl. Celkově jsem ale optimistou, věřím, že tuzemská vína naberou svěží vítr a správný kurz.

1 komentář:

Martin Čermák

19. May 2014 16:39

Ono to trochu souvisí s vývojem vinařství. Dříve pěstované odrůdy Neuburské a sylvánské zelené málem úplně vytlačil Müller Thurgau,který je teď na ústupu. I podle slov jednoho vinaře bude za pár let mít Hibernal a Pálavu a Dornfelder skoro každý vinař,ale zákazník bude už chtít zase něco jiného…

Okomentovat:

*

Loading...